Co znamená ironie? Jednoduše vysvětleno

Ironie je rétorický stylistický prostředek, který pracuje s vědomou dvojznačností a často podněcuje k zamyšlení nebo úsměvu. Termín má svůj původ v řečtině a lze jej přeložit jako „předstírání“ nebo „výsměch“.

Co znamená ironie? Definice a charakteristické rysy

Ironie umožňuje formulovat výroky často kritičtěji, aniž by docházelo k přímé konfrontaci. V této kapitole se dozvíte, co je ironie, jak funguje a čím se liší od příbuzných pojmů.

• V ironickém výroku mluvčí říká něco zcela opačného, než co ve skutečnosti myslí. To se pak projeví například takto: „Ano, to vypadá ÚPLNĚ skvěle.“

• Rozhodující je, že posluchač nebo čtenář musí rozpoznat, že nejde o doslovný význam slov, ale o jejich význam. K tomu je třeba interpretovat řeč těla a vnímat intonaci, mimiku a gestikulaci.

• V písemné formě však může být těžší rozpoznat a proto je někdy podporována stylistickými prostředky, jako jsou nadsázka nebo záměrné kontrasty. K zamezení nedorozumění mohou pomoci také určité emodži nebo uvozovky.

• Existují rozdíly mezi ironií a sarkasmem: zatímco ironie je obvykle míněna hravě nebo kriticky, sarkasmus může působit urážlivě. Příklad: když někdo řekne na zjevně nešikovný čin: „To se ti ale povedlo!“ – a myslí to urážlivě.

• Cynismus jde ještě dál: projevuje se hořkým, často lidsky pohrdavým posměchem. Cynici zpochybňují morální hodnoty a projevují deziluzivní pohled na svět. Například když někdo o sociální nespravedlnosti řekne: „Chudoba má přece tu výhodu, že si člověk nemusí nic dovolit.“

Ironie v každodenním životě: kde se s ní setkáváme všude

Ironie je více než jen jazykový prostředek, protože ovlivňuje politickou satiru, literární díla a každodenní komunikaci.

• Lidé ji používají k odlehčení trapných, stresujících nebo nepříjemných situací. Umožňuje řešit obtížná témata, aniž by se člověk vystavil přímému útoku.

• Ironie podporuje kritické myšlení a reflexi. Kdo komunikuje ironicky, vyžaduje od svého protějšku, aby četl mezi řádky. Tím se aktivují myšlenkové procesy, které mohou vést k větší hloubce rozhovoru.

• V literatuře slouží ironie často k zpochybnění postav, děje nebo společnosti. Autoři ji používají k vytvoření hlubší úrovně významu. Díla autorů jako Heinrich Heine nebo Franz Kafka často pracují s ironickými prvky.

• V mediálním světě se s ironií setkáte především v satirických textech, glosách a komentářích. Pomocí ní jsou politická nebo společenská témata prezentována pointovaně a kriticky. Seriály jako Simpsonovi nebo Stromberg ji využívají k humornému zpochybňování společenských norem.

• V reklamě se ironie používá jako stylistický prostředek k upoutání pozornosti. Například společnost Sixt reklamovala se sloganem „Pro všechny, kteří zase jednou neprojedou služebním autem“, čímž ironicky narážela na problémy s služebními auty v politice.

• Ironie je také často používaným prostředkem vyjadřování v sociálních médiích. Zejména memy, komentáře a hashtagy často pracují s ironickými sděleními. Riziko nesprávné interpretace je přitom vyšší, protože chybí neverbální signály.