4
Konkrétní délku letu na Mars nelze přesně určit. Relativní poloha Země a Marsu a také trasa ovlivňují délku cesty.
Let na Mars: S touto délkou můžete počítat
Délka letu na Mars závisí na různých faktorech. Důležitou roli hraje například to, že Mars je pohyblivý cíl. Dosud proběhlo již několik bezpilotních misí na Mars, ale nyní se stále více rýsují i lety s posádkou.
- V současné době trvá let na Mars přibližně 260 dní – ani ne celý rok. Teoreticky by bylo možné dosáhnout statického Marsu za 39 dní. K tomu je však nutné při startu dosáhnout správného úhlu, jinak planetu minete.
- Aby vše opravdu fungovalo, musely by být jak Mars, tak Země ve správné pozici, což se však stává pouze jednou za 26 měsíců. Důvodem je, že Země a Mars se pohybují různou rychlostí. Maximální vzdálenost mezi oběma planetami je 54,6 milionů kilometrů.
- Kromě toho by se doba letu zkrátila díky vylepšeným technologiím a výkonnějším lodím. V budoucnu by mimo jiné fotonické pohony mohly umožnit let na Mars, který by trval jen několik dní.
- Americká sonda „Mariner 4“ dosáhla Marsu v roce 1964 jako první sonda a trvalo jí to pouze 228 dní. „Viking 1“ a „Viking 2“ potřebovaly 304 a 333 dní. Sonda s názvem „Curiosity“ dosáhla rudé planety po 254 dnech.
- Kdyby bylo možné cestovat rychlostí světla, let na Mars by trval 3 až 22,4 minut. Zda se to někdy stane, je však otázkou.
Plánované mise na Mars
Podle NASA se s velkou pravděpodobností uskuteční pilotované lety na Mars nejdříve na konci 30. let 21. století. Ty by měly být provedeny pomocí takzvaného „Deep Space Transport System“, který dopraví šestičlennou posádku z oběžné dráhy Měsíce na Mars. Ale nejen NASA se zabývá výzkumem projektů souvisejících s Marsem.
- Soukromá kosmická společnost „SpaceX“ Elona Muska chce dosáhnout Marsu ještě dříve. Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX, považuje let s posádkou za možný již v roce 2029. Pilotovaná mise SpaceX na Mars se plánuje již od roku 2016.
- Ruská kosmická agentura „Roskosmos“ pracuje na konceptech, které by rovněž měly umožnit pilotované lety na Mars. Společně s ESA byla v roce 2010 provedena testovací simulace „Mars-500“, při které lidé žili 520 dní v hermeticky uzavřených modulech. Dále se pracuje na technologiích, které by měly zkrátit délku cesty na 4 až 6 týdnů.
- Čína pracuje na koncepci, podle které bude modulární kosmická loď sestavena na oběžné dráze blízko Země. Při letu na Mars bude pak použit jaderný termický pohon s kapalným vodíkem jako podpůrnou hmotou, který je ještě třeba vyvinout.
- Indický prezident Kalam již v roce 2004, krátce po zahájení úzké spolupráce mezi Indií a USA, oznámil plány na pilotovanou cestu na Mars. Americko-indická posádka měla být vyslána na Mars do roku 2050. Kalam již dříve odpovídal za vývoj indických raketových programů.
Rizika cesty na Mars
Lety s posádkou na Mars však mohou skrývat i značná rizika. Tak dlouhá cesta daleko od Země s sebou nese nejen technické problémy. Let na Mars může enormně zatížit fyzické i psychické zdraví.
- Délka pilotované mise na Mars by neměla přesáhnout čtyři roky, protože delší pobyt by mohl být zdraví nebezpečný kvůli ozáření kosmickým zářením a slunečními bouřemi.
- Kromě toho se tam vyskytuje velmi jemný prach, který ulpívá v plicích a odtud se dostává do krevního oběhu. To může nakonec vést k onemocnění plic. Perchloráty obsažené v marťanské půdě také škodí zdraví, protože způsobují poruchy funkce štítné žlázy a aplastickou anémii, při které tělo nevytváří dostatek krvinek.
- Jemný prach může také narušit techniku. Usazuje se na povrchu a znemožňuje fungování strojů.
- Pokud je na palubě celá posádka, zvyšuje se celková hmotnost. Více zátěže znamená také více paliva k vypuštění kosmické lodi. Vyšší spotřeba paliva s sebou nese další rizika, například skladování velkého množství vysoce hořlavých nebo toxických látek.
- V neposlední řadě je vážným rizikem také duševní zdraví. Tak dlouhá cesta bez kontaktu s přáteli a rodinou může vyvolat pocit osamělosti, který v nejhorším případě může vést k depresi.
