3
Italské nadávky se většinou neučí v jazykových kurzech. Ale i nadávky patří k jazyku a lze se je tedy naučit. V tomto článku vám představíme 10 častých sprostých slov v italštině.
10 italských nadávek a sprostých slov
Mnoho Italů je velmi vulgárních a rádo a často používá sprostá slova. Následující seznam vám prozradí některé z nejčastějších nadávek v italském jazyce.
- stupido – Tato urážka znamená „hloupý“ nebo „blbý“ a lze ji přirovnat k německému „Depp“.
- pezzo di merda – Znamená „svině“ nebo „hajzl“.
- vai al diavolo – Lze přeložit jako „jdi k čertu“ a používá se, když je člověk tak naštvaný, že už danou osobu nechce vidět.
- cretino – To je italské slovo pro „hlupák“.
- cazzone – Toto italské slovo znamená „blbec“.
- stronzo – Toto nadávka je srovnatelná s německým „Arschloch“ (kretén).
- vaffanculo – Jedno z nejčastějších italských sprostých slov. Znamená to něco jako „jdi mi do prdele“.
- poveretta, tua madre! – Lze přeložit jako „tvoje ubohá matka“.
- ci fai o ci sei? – Překlad této otázky je „jen to předstíráš, nebo jsi opravdu takový?“. Obvykle se používá, když se někdo chová tak, že mu to nikdo nevěří. Je to srovnatelné s „Jsi blázen, nebo co?”.
- fifone – Překlad této urážky je „Líný pes”.
Kulturní význam a sociální kontext italských nadávek
Italské nadávky mají zvláštní kulturní význam a vyskytují se v různých sociálních kontextech, přičemž jsou mnohem více než pouhými urážkami – vyjadřují emoce, regionální identitu a sociální hodnoty.
- Italská nadávka je často velmi obrazová, emotivní a melodická, což ji odlišuje od mnoha jiných jazyků. V Itálii se vyvinulo doslova „umění nadávání“, ve kterém hrají roli nejen slova, ale také gesta, intonace a dokonce i humor.
- V některých regionech, zejména na jihu, jsou urážky vyjadřovány téměř teatrálně a s velkou vášní. Jsou vyjádřením pocitů, ale někdy slouží také k distancování, ironii nebo dokonce k přátelskému škádlení mezi blízkými známými.
- Používání a intenzita italských urážek silně závisí na sociálním prostředí a regionu. V severní Itálii jsou urážky často kratší, sarkastičtější a méně dramatické, zatímco na jihu jsou často vyslovovány s velkým patosem a kreativním použitím rodinných odkazů.
- Děti a mladiství se brzy naučí používat sprostá slova v sociálním „boji o přežití“ jako reakci na urážky ostatních. Mnoho výrazů se v neformálním přátelském kontextu používá spíše ironicky a není skutečně urážlivých – existují však i varianty, které jsou extrémně urážlivé a společensky tabuizované, zejména slova se sexuálním podtextem nebo slova namířená proti členům rodiny.
- Časté kategorie a příklady: K ponižování jiných lidí se často používají jména zvířat; to může být míněno jak hanlivě, tak humorně. Urážky jako „figlio di puttana“ () nebo výrazy se sexuální konotací („vaffanculo“) jsou velmi rozšířené a používají se v různé intenzitě. Zejména v katolických regionech mohou být rouhání a kletby za určitých okolností vnímány jako zvláště závažné urážky.
- Zatímco v skupinách vrstevníků nebo v rodinném kruhu je ironické klení zcela běžné a přijímané, v formálním veřejném životě jsou mnohé výrazy považovány za absolutní porušení tabu. Kdo si není vědom společenských „pravidel chování“, může snadno způsobit faux pas nebo dokonce závažné urážky.
- Italské urážky tak odrážejí společenské hodnoty a nálady a výrazně se liší v závislosti na kontextu, vztahu a regionálním pozadí.
