Modřina po odběru krve: Co byste měli vědět

V zásadě je odběr krve a vpich jehlou do kůže u lékaře zcela bezpečné. Často však dochází k modřinám, tzv. hematomům, které mohou vyvolávat bolest.

• Modřiny mohou vzniknout při odběru krve, pokud zdravotní sestra vpíchne jehlu vedle žíly nebo ji poraní. Může se také stát, že žíla praskne. V takovém případě dojde k výtoku krve. Výsledkem je modřina.
• Pokud dojde k propíchnutí cévy, může také vzniknout hematom.
• Často se také stává, že při vytahování jehly dojde k úniku krve, který se následně změní v modřinu.
• Důsledkem toho mohou být otoky a bolest. Hematom totiž otokem tlačí na okolní tkáň. Může tak dojít i k funkčním poruchám svalů a kloubů.
• Modřina však obvykle po několika dnech zmizí.
• Pokud vás modřina obtěžuje, můžete na postižené místo přiložit například studený obklad.
• Proti bolesti při hematomech pomáhá například arniková mast.

Pokud máte hematom, pomohou také antiseptické masti. Pokud bolest po týdnu neustoupí, měli byste se v každém případě obrátit na lékaře.

• Aby se zabránilo vzniku modřin, doporučuje se po odběru krve postižené místo asi deset minut silně stlačovat.
• Při modřinách pomáhají také antikoagulační a antiseptické masti.
• Ve velmi vzácných případech dochází k zánětu žil. Při tom se mohou tvořit lokální krevní sraženiny.
• Zánět žil vzniká v důsledku poranění žíly a zánětu postiženého místa. To vede k tvorbě trombu.
• Zánět však může vzniknout také v případě, že se pod kůži dostanou bakterie a patogeny spolu s jehlou. Zánět je obvykle doprovázen nevolností a horečkou. V případě možného zánětu žil se okamžitě obraťte na lékaře.
• Modřiny lze léčit také domácími prostředky.