Vytvoření souboru ini – jak na to

by Pramith 25 září, 2026

written by Pramith 25 září, 2026

Vytvořením souboru ini můžete například změnit nastavení chování aplikace. Při tom byste měli mít na paměti několik věcí.

Soubor INI: Co to je a jak jej vytvořit

Soubory INI jsou takzvané „inicializační soubory“. Mohou se však označovat také jako konfigurační soubory nebo konfig. soubory.

Soubor INI (inicializační soubor) je jednoduchý textový soubor, který obsahuje konfigurační informace pro aplikaci nebo operační systém. Jeho vytvoření, čtení a úpravy jsou velmi snadné.
Soubory ini jsou známé v operačních systémech Windows a aplikacích pro Windows. Pro konfiguraci systémů Linux se naopak spíše používají soubory conf nebo cfg. Přípony souborů však mají v konečném důsledku jen malý význam a nemají velký vliv na funkčnost souboru.
Soubor ini lze vytvořit z prázdného souboru pouhou změnou přípony souboru v Průzkumníku na „.ini“. Takový soubor je však bez odpovídajícího obsahu pro jakýkoli program bezcenný. K jeho úpravám nepotřebujete nic jiného než jednoduchý textový editor, jako je například standardní editor ve Windows.
Editor jako Notepad++ však nabízí větší pohodlí a barevné zvýraznění sekcí, což úpravy usnadňuje a zlepšuje. Obecně je Notepad++ jednoduše pohodlnější než standardní editor.
Soubory INI byly obzvláště rozšířené ještě před zavedením registru. Registr byl poprvé zaveden ve Windows NT 3.1. V souboru INI se uvádějí tzv. páry klíč-hodnota. V nich je klíči přiřazena hodnota. Pro lepší přehlednost existuje také možnost vytvářet sekce, aby se páry klíčů daly kategorizovat.

Při vytváření nebo úpravách souboru INI byste měli dodržovat následující pravidla:

Každá sekce se smí vyskytovat pouze jednou.
Pro každou sekci smíte zadat pouze jeden klíč.
K hodnotám můžete přistupovat zadáním sekce a klíče.
Komentáře uvádějte středníkem. Komentáře se musí vždy rozprostírat přes celý řádek, aniž by přerušovaly pár klíč-hodnota nebo sekci.
Různé programy zacházejí s mezerami a uvozovkami odlišně.
Není rozlišováno mezi velkými a malými písmeny.
„False“ a „No“ jsou interpretovány jako 0, zatímco „True“ a „Yes“ jsou interpretovány jako 1.