Tito dinosauři žili ve vodě: přehled

Tito dinosauři žili ve vodě

Dinosaury, kteří žili ve vodě, se také nazývají mořští dinosauři. Existovalo mnoho různých druhů. Většinu z nich lze rozdělit do tří rodů: Sauropterygia, Ichthyopterygia a Mosasauria.

Plesiosauři – čeleď Sauropterygia

Plesiosauři jsou také známí jako „elasmosauři“ a patří do čeledi Sauropterygia, která žila v křídě a juře. Měli obrovské tělo s velkým objemem a velmi dlouhý krk, který jim usnadňoval lov kořisti. Jako masožravci se živili hlavně rybami a měkkýši.

• Fakta: Byl to masožravec, žil v období křídy až jury, měl délku těla až 15 metrů a byl nalezen především v Asii a Severní Americe.
• Tento mořský gigant měl velmi mohutné tělo a dlouhý, štíhlý krk. Ocas, ploutvovité končetiny a malá hlava mu pomáhaly pohybovat se ve vodě.
• Dlouho se věřilo, že plesiosaurus patřil do čeledi plazů. Výzkumy však ukázaly, že tělo tohoto dinosaura nebylo schopné opustit vodu, aby nakladlo vejce na souši. Následovala tedy teorie, že tento plesiosaurus rodil živá mláďata.
• S délkou 15 metrů byl plesiosaurus jedním z největších mořských dinosaurů. Díky křídlovitým pohybům ploutví se však tento gigant přesto mohl ve vodě pohybovat rychle. Tomuto jevu se také říká mořský „let“.

• Fakta: Ichthyosauři byli masožravci, žili od spodní triasu až do svrchní křídy a dosahovali délky až 18 metrů. Fosílie byly nalezeny v mořích Indie, Evropy, Karibiku a Severní Ameriky.
• Tento dinosaurus měl tělo podobné rybě, hlavu jako ještěrka a ploutve jako velryby a delfíni.
• Jeho obrovské oči mu umožňovaly rozeznat objekty z velké vzdálenosti a za obtížných podmínek v moři. Díky tomu mohl lovit i v noci, kdy většina kořisti spala.
• Ichthyosaurus dýchal vzduchem, což znamená, že se musel vynořit na hladinu, aby se nadechl, podobně jako delfíni.
• Byl rychlým a vytrvalým plavcem a dokázal se potápět do velkých hloubek, což mu umožňovalo lovit kořist i na velké vzdálenosti.
• U fosilií ichthyosaura byly uvnitř objeveny potomci.

  To naznačuje, že i tento druh přiváděl na svět živé potomky.

Liopleurodon

Liopleurodon je známý mořský dinosaurus z řádu Sauropterygia. Vyznačoval se především velkými zuby, které z něj dělaly nebezpečného dravce.

• Fakta: Byl masožravec, žil od spodní triasu až do svrchní křídy, mohl dorůst délky až 12 metrů a byl nalezen v Evropě (Anglie, Francie, Německo).
• Liopleurodon dosahoval průměrné délky 12 metrů, přičemž samotná lebka měřila 2,2 až 3 metry.
• Liopleurodon byl vizuální dravec. Jeho mozek zabíral méně než 1 % jeho tělesné hmotnosti, a proto musel informace zpracovávat velmi rychle. Tento typ mozku najdeme i u dnešního žraloka bílého.
• Silné a dlouhé přední a zadní ploutve naznačují, že byl silným plavcem.
• Liopleurodon měl silnou čelist s mohutnými zuby. To naznačuje, že na jeho jídelníčku nebyly tolik ryby, ale spíše větší kořist.

Hainosaurus

Hainosaurus patří do rodu mosasaurů z období svrchní křídy.

• Fakta: Byl to masožravec, žil ve svrchní křídě, dosahoval délky 12–17 metrů a byl nalezen v Evropě, Kanadě a Antarktidě.
• Jeho 1,5 metru dlouhá lebka měla špičatý tvar a byla navíc zesílená. Vědci a vědkyně se domnívají, že ji používal k tomu, aby soupeře nebo kořist zneškodnil nebo zabil nárazy.
• Hainosaurus se s délkou až 17 metrů řadí mezi největší mosasaury.
• Tento mořský dinosaurus pravděpodobně lovil jiné velké mořské živočichy, jako jsou želvy, menší mosasaury a v dospělosti možná i velké ryby a žraloky.