Když nám lékař provede kompletní krevní obraz, my jako laici často nevíme, co všechny tyto naměřené hodnoty znamenají. Hned na úvod lze říci, že na tuto poměrně obecnou otázku neexistuje univerzální odpověď. Zde se však dozvíte, co jednotlivé hodnoty znamenají a jaké by mohly být jejich možné příčiny.
Stanovení hodnot kompletního krevního obrazu
První otázka, která pacienta napadne, když lékař nařídí provedení kompletního krevního obrazu, nazývaného také diferenciální krevní obraz, je, kdy se vůbec kompletní krevní obraz provádí.
- Obvykle lékař nejprve vždy provede základní krevní obraz.
- V případě odchylek v základním krevním obrazu si lékař vyžádá od laboratoře potřebné hodnoty pro rozšířený krevní obraz.
- Spíše v ojedinělých případech se provádí přímo diferenciální krevní obraz, například při podezření na zánět v těle nebo na poruchy krve.
- Kromě toho se většinou odebírají i další krevní hodnoty odpovídající potížím pacienta.
Tyto laboratorní hodnoty se stanovují
Další otázkou, kterou si pacienti kladou, je, jaké hodnoty se při velkém krevním obrazu vůbec měří.
- Kompletní krevní obraz zahrnuje nejprve stejné hodnoty jako zkrácený krevní obraz. Součástí zkráceného krevního obrazu jsou erytrocyty, leukocyty, trombocyty, hemoglobin a hematokrit, stejně jako MCV, MCH a MCHC.
- V kompletním krevním obrazu se navíc rozlišují různé typy leukocytů. Jedná se o neutrofily, eozinofily a bazofily, monocyty a lymfocyty.
- Sledují se patologické tvary buněk a jejich procentuální i absolutní počet.
- Na rozdíl od toho, co se často předpokládá, nemusíte být pro tento odběr krve nalačno. Jelikož se však často měří i další hodnoty, může se stát, že před odběrem nesmíte nic jíst ani pít; to je například případ, kdy se měří hladina cukru v krvi nebo hladiny krevních tuků.
Hodnoty malého krevního obrazu
Nejprve se posuzují hodnoty malého krevního obrazu; pokud se u nich objeví odchylky, měří se i další hodnoty. Ale co přesně tyto hodnoty vlastně znamenají?
- Erytrocyty: Červené krvinky volně plavou v krvi a jsou zodpovědné za transport kyslíku z plic do orgánů a za zpětný transport oxidu uhličitého. Kromě toho se také aktivně podílejí na metabolismu.
- Hemoglobin: Červené krevní barvivo se nachází v erytrocytech a rovněž se podílí na transportu kyslíku a oxidu uhličitého.
- Hematokrit: Udává, jaký podíl tvoří erytrocyty na celkovém objemu krve. Normální hodnota se pohybuje přibližně mezi 36–47 %.
- Leukocyty: Bílé krvinky se dělí na granulocyty, monocyty a lymfocyty. Jejich úkolem je obecně ničení patogenů.
- Trombocyty: Krevní destičky se podílejí na srážení krve. Kromě toho při poranění cév utěsňují cévní stěny.
- MCV: Je to střední objem erytrocytu.
- MCH: Je to průměrná koncentrace hemoglobinu v jednom erytrocytu.
- MCHC: Je to průměrná koncentrace hemoglobinu ve všech erytrocytech.
Další laboratorní hodnoty v diferenciálním krevním obrazu
V celkovém krevním obrazu jsou různé typy leukocytů rozepsány podrobněji. Na základě těchto hodnot může lékař spolu s příznaky pacienta často stanovit přesnou diagnózu.
- Neutrofilní granulocyty: Jsou to mikrofágy, tedy fagocytární buňky, které pohlcují patogeny. Při masivním napadení bakteriemi a viry se po jejich pohlcení rozpadají a stávají se součástí hnisu. Normální hodnota se pohybuje přibližně mezi 14–75 %. Dále se dělí na podtypy: neutrofilní mladé granulocyty (normální hodnota: 0–1 %), neutrofilní granulocyty s tyčinkovitým jádrem (normální hodnota: 3–5 %) a neutrofilní granulocyty se segmentovým jádrem (normální hodnota: 50–70 %).
- Eozinofilní granulocyty: Podílejí se na buněčné imunitní obraně a vyskytují se ve zvýšeném množství při alergických reakcích. Jejich normální hodnota je přibližně 0–6 %.
- Bazofilní granulocyty: Jejich normální hodnota je 0–2 %, rovněž se podílejí na imunitní obraně organismu a obsahují zásoby histaminu, serotoninu a heparinu.
- Monocyty: Velké fagocytární buňky, tzv. makrofágy, pohlcují patogeny a cizí látky, s nimiž si mikrofágy samy neporadí. Mohou se přeměnit na novou tkáň, pokud došlo k poškození tkáně v důsledku onemocnění, a podílejí se na tvorbě protilátek. Jejich normální hodnota činí 5–12 %.
- Lymfocyty: Vznikají u plodu v kostní dřeni, po narození se tvoří v lymfatických uzlinách, mandlích, slezině, brzlíku a slepém střevě. Podílejí se na reakci antigen–protilátka a jejich počet je zvýšen zejména při virových onemocněních. Jejich normální hodnota činí přibližně 12–70 %.
Změny v kompletním krevním obrazu – co může být příčinou
Ačkoli vyhodnocení výsledků musí vždy provést lékař , protože lékařské souvislosti jsou příliš složité na to, abyste je jako laik mohli sami plně pochopit, zde vám poskytneme stručný přehled toho, co by zvýšená nebo snížená hodnota mohla znamenat.
- Neutrofilní granulocyty: Naznačují záněty, určité hormonální poruchy nebo mohou být změněny při užívání určitých léků.
- Eozinofilní granulocyty: Mohou naznačovat alergie, napadení parazity nebo případně také leukémii či rakovinu lymfatických uzlin.
- Bazofilní granulocyty: Mohou naznačovat onemocnění krve.
- Lymfocyty: Ukazují především na virové infekce, mohou však také poskytnout informace o autoimunitních onemocněních a podvýživě způsobené nedostatkem bílkovin.
- Monocyty: Naznačují infekční onemocnění a autoimunitní onemocnění.
- Trombocyty: Mohou naznačovat anémii z nedostatku železa, akutní infekční onemocnění, krvácení a chronické záněty, stejně jako reakce protilátek a poruchy srážlivosti krve.
- Hematokrit: Často poukazuje na plicní onemocnění, dehydrataci nebo chronickou renální insuficienci.
- Hemoglobin: Na základě této hodnoty lze rovněž zjistit plicní onemocnění a dehydrataci, ale také nedostatek železa nebo vitamínu B12 či chronická onemocnění.
- Erytrocyty: Jejich počet může naznačovat nedostatek železa nebo vitamínů, revmatická onemocnění, infekce nebo různá srdeční či plicní onemocnění.
